· Názvosloví
Vysvětlení některých pojmů, s kterými se můžete setkat u lodí, v jachtingu dnes či dříve ....

· Stěžeň
Hlavní svislý nosný prvek nesoucí plachtoví (to co trčí z paluby nahoru).

· Ráhno (vratipeň)
Vodorovná „tyč“, kloubově připevněná ke stěžni držící spodní lem hlavní plachty (rádo se nekontrolovaně přetáčí nad lodí a rozbíjí hlavy).

· Gena, genua
Přední trojúhelníková plachta umístěná před stěžněm pevně přichycená pouze za přední lem (přeponu).

· Hlavní plachta (main sail)
Trojúhelníková plachta umístěná za stěžněm a upnutá na stěžni i ráhnu.

· Spinakr
Velká přední plachta („pytel“) vypouštěná před loď při zadním větru

· Bayboat
Člun (zpravidla nafukovaví) sloužící jako záchranný nebo pro vylodění na břeh.

· Mooring
Lano vyvázané v přístavu z přídě lodi a trvale ukotvené v betonovém bloku na dně mezi stáními pro lodě, nebo jinak upevněné. Zpravidla je na něm ještě uvázané lano menšího průměru za které se vytahuje.

· Otěž
Lano ovládající napnutí (polohu) plachty.

· Vazák (rohatinka)
Kovový prvek (rohatina) na níž se upevňují vyvazovací lana (většinou ze zádě na břeh), resp. můringové lano (zpravidla z přídě do vody).

· Fendr (odražeč)
Válcová „pneumatika“ (buřt) bránící odření při přímém kontaktu dvou lodí při stání v přístavu.

· Pína kormidelní
Kormidelní páka s níž se řídí loď, reaguje obráceně - při vychýlení píny vlevo jede loď vpravo (začínající kormidelníci v krizových situacích stáčí pínu právě na špatnou stranu) - bývá na menších lodích do cca 7m a starších lodích, nebo se používá při poruše kormidelního kola.

· Háček
Pevná nebo teleskopicky prodloužitelná hliníková „tyčka“ s připevněným plastovým háčkem, kterým se vytahuje z vody můringové lano, případně odráží vedlejší loď v přístavu.

· Bort
Vnější okraj lodě (kovová, gumová nebo dřevěná lišta).

· Kurz
Směr plavby ve stupních (kruh má 360o, sever je 0o, ve směru hodinových ručiček), severní kurz - jízda na sever.

· Návětrná strana
Strana lodi, do které se opírá vítr (vstupuje do lodi).

· Závětrná strana
Strana lodi, ze které vítr vane pryč (vystupuje z lodi).

· Gena
Největší ze sady kostatek je gena. Dosahuje až za úroveň stežně (někdy až na (možná i za) úroveň zadního lemu hlavní plachty), mívá i dvojnásobnou plochu než hlavní plachta. Kostatka je přední plachta na lodi obecně. (Loď může mít kosatek i víc.) Pro lodě se dělají různé sady plachet na různé síly větru a kurzy plavby. Nejmenší kosatka se zpravidla označuje jako bouřková kosatka.

· Mezní rychlost výtlačného režimu plavby
Rychlost není možné neomezeně zvětšovat zvyšováním poháněcího výkonu, je omezena fyzikálním zákonem o délce vln vytvářených plavidlem na hladině. Mezní rychlost výtlačné plavby je dána vzorcem: v = 6 x √l; [v] = km/h; [l] = m (délka lodi na vodorysce). Při této rychlosti zapadne záď lodi do prvního dílu vlny, kterou vytváří svou přídí. Trup má velký odpor, protože pluje stále vzhůru, a to s velkým podélným náklonem. Zvyšováním výkonu by se vlna a náklon jen zvětšovaly, loď by ztratila svou příčnou stabilitu a převrhla by se. Lodě, které mají plout rychleji, než je jejich mezní rychlost, musejí mít těžiště blíže k zádi, která musí být široká, aby se loď nepřevrhla a překonala hřbet své vlastní vlny. Nejvýhodnější rychlost při výtlačné plavbě je ta, při níž leží záď na prvním vrcholu své příďové vlny. Tato tzv. přirozená rychlost je dána vzorcem: v = 3,4 x √l. Při rychlostech větších, než je mezní rychlost, se proudnice odtrhnou od trupu plavidla a loď začne klouzat po hladině. Minimální rychlost pro klouzání je dána vzorcem: v = 8 x √l. Důležitý je tvar trupu. Voda se nikdy neodtrhne od oblého trupu. Loď určená ke klouzání musí mít ploché dno, pod kterým vzniká hydrodynamický vztlak, bez kterého není klouzání možné, kvůli stabilitě je trup stavěný do tvaru písmene V. pro dosažení vysoké rychlosti je nutná nízká hmotnost.

· Lano lodní
Lano lodní (angl. marine rope) = lano je v námořnictví resp. lodnictví provazec s průměrem větším než 8 mm (slabší byly motouzy = spunyarns a šňůry = lines). V pojednávaném období (1860 – 1945) byl spletený z vláken konopí, kokosu nebo manily (nejčastěji) či bavlny (v námořnictví užívaná nejméně), ojediněle z kožených řemínků, od poloviny 19. století byla užívána už i lana spletená z drátů (první drátěná lana se objevila na lodích už ve dvacátých letech 19.století). Lana se používala jako součást takeláže, k nakládání břemen, jako úvazový a vlečný prostředek nebo jako prostředek pracovní či pomocný, případně na nich byly upevněny malé kotvy anebo se používaly při manipulaci s kotvami před jejich uložením nebo uvolněním. - Lana měli na lodích už staří Číňané a Egypťané a až do první poloviny 19.století se používala výhradně lana přírodní (manilová, konopná…), která ostatně jsou na lodích dodnes, ale byla od konce 19.století zčásti nahrazována lany kovovými. Po 2.SV se standardizovala i lana umělohmotná (nylonová aj.). - Tenká lana (lanyards) se používají jako pomocná, např. nevlečná (tj. jejich prostřednictvím se někdy ovládají silná těžká lana). – Lana se vyráběla tak, že se z 24 vláken spletl 1 pramenec, často na duši z jiného pevného a ohebného materiálu, a z těchto pramenců se pak splétalo vlastní lano (zpravidla 3 pramence) - čím více pramenců, tím větší byl obvod lana. Rozměr lana se udával (udává) délkou obvodu lana v angl. palcích (1 angl. palec = 25,4 mm). Lana se splétají velmi pevně, aby se do nich nedostávala voda, nadto se vlákna před použitím k výrobě lana jemně naolejují, aby jejich zpracování bylo snazší. Jinak se některá přírodní lana (kromě manilových) také konzervovala či impregnovala (např. dehtem), ale pak jejich pevnost značně klesala (až o 40 %). Jelikož jsou lana většinou pravoruká, navíjí se po směru otáčení hodinových ručiček.

· Šífařský slang
Slang používaný na vnitrozemských vodních cestách má původ v němčině. Tím se liší od slangu jachtařského, který používá výrazy převzaté a upravené především z angličtiny. Na říční motorové lodi se tak například odrazníku říká buml, kdežto na jachtě je to fendr.